Ruiny bývalé římské pevnosti

Jižní konec hřebene Keszthely kdysi zasahoval do Balatonu jako poloostrov a poskytoval přirozený brod a místo pro bezpečné osídlení. Díky tomu zde již od pravěku vedly důležité obchodní cesty. Jednou ze zvláštností obrovské římské pevnosti, která zde byla postavena ve 4. století, je to, že zůstala využívána i po rozpadu Římské říše až do počátku 10. století a hrála rozhodující roli v životě této oblasti. Dnes se z pevnosti chráněné 44 věžemi dochovaly zbytky raně křesťanské baziliky, sýpky a jižní brány. Od 18. století začalo díky Festeticsům další období rozkvětu. V roce 1770 byla u přívozu zřízena loděnice; v roce 1797 zde byla postavena Phoenix, dosud největší plachetnice na Balatonu. V roce 1799 hrabě György Festetics přemístil rodinný hřebčín z obce Szenta sem, čímž se Keszthely stalo jednou z bašt maďarského chovu koní. Zde chovaní závodní koně přinesli Festeticsům četná ocenění a uznání. Od konce 19. století se k panství a zámeckému parku dá přistupovat také přes krásnou promenádu Fenyves-állé. Stojí za to udělat si malou odbočku k jedné z nejvýznamnějších stanic pro kroužkování ptáků a zkoumání jejich migrace v Maďarsku, kde můžeme nahlédnout do tajů kroužkování a podívat se na ptačí nemocnici. Za stanicí už začíná oblast Malého Balatonu. Bývalá zátoka Balatonu je dnes bažinatá oblast, jejíž některé části spadají pod přísnou ochranu národního parku kvůli hojnému výskytu pozoruhodného ptactva.